A co já? Ááá...

16. dubna 2011 v 22:29 | Mandragorka |  Myšlenkové pochody
Občas mi přijde, že se více zajímám o životy druhých než o svůj vlastní. Není to tak, že bych se jim do toho jejich pletla, že bych je vyslýchala a následně udělovala rady, co by měli dělat. Já ty informace sbírám z jiných zdrojů, většinou takzvaně z druhé ruky nebo ještě lépe řečeno, pomocí drbů. A ke všemu se zajímám lidi, do kterých mi vůbec nic není. Ještě horší je, že pak nad nimi uvažuji a uvažuji, chvíli nad tím pak zas nad tamtím a sečteno podtrženo, já o nich přemýšlím víc jak o sobě.

Jenže o čem bych tak mohla přemýšlet? Vlastně o mnoha věcech. Jenže, když se tak stane, zjišťuju, jak mám vše nedořešeno, budoucnost se zdá neskutečně vzdálená, přestože mám neustále pocit, že čas plyne rychlostí blesku, že se neustále za něčím ženu. Za něčím, co nemám šanci dohnat, co mi neustále utíká a ve chvíli, kdy se zastavím, protože už jsem moc zadýchaná, to něco zrychlí tempo. Zkrátka jsem neustále ve skluzu, neustále pozadu... Vždy nejpomalejší, vždy poslední.
Taky se mi nějak daří zapomínat, že já jsem taky osoba, že taky můžu pohnout dějem, že nejsem pouhou rekvizitou. Nemusím jen přihlížet, můžu se i účastnit, ale... zapomínám. Kám já to spěju?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 kamiteri kamiteri | Web | 16. dubna 2011 v 22:31 | Reagovat

zajímavý článek..

2 Kikulka Kikulka | Web | 17. dubna 2011 v 11:26 | Reagovat

Zajímavé. Někdy mám podobný pocit. Pomáhám řešit problémy svých kamarádek a sebe nechávám až na posledním místě. Do každého má jakési nutkání se vcítit a přitom nezapomenout na svůj názor. Drobný problém je ten, že někdy si připadám jaksi jednosměrná, starám se o druhé a když se pokusím já sama za sebe něco dokzat, nedopadne to nejlíp. A tak se starám radši o druhé a pomáhám jim než, abych zkazila něco co se týče mě.
Taky jsem nad tím uvažovala proč se mi nikdy nic samotné nepodaří...Ale aspoň tuším co by mohlo být mým "posláním"

3 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 12. května 2011 v 21:47 | Reagovat

Spění je důležité.
Ale na druhou stranu zas - i poslední, nejlenivější pomalec je v něčem první, no ne? :-)

4 Vendy Vendy | Web | 3. července 2011 v 18:17 | Reagovat

Možná že spěješ k sebeuvědomění se.
A to je dobré, protože někde se začít musí, a někdy stačí k začátku jen to prohlédnutí. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama