A co já? Ááá...
16. dubna 2011 v 22:29 | Mandragorka | Myšlenkové pochodyKomentáře
Zajímavé. Někdy mám podobný pocit. Pomáhám řešit problémy svých kamarádek a sebe nechávám až na posledním místě. Do každého má jakési nutkání se vcítit a přitom nezapomenout na svůj názor. Drobný problém je ten, že někdy si připadám jaksi jednosměrná, starám se o druhé a když se pokusím já sama za sebe něco dokzat, nedopadne to nejlíp. A tak se starám radši o druhé a pomáhám jim než, abych zkazila něco co se týče mě.
Taky jsem nad tím uvažovala proč se mi nikdy nic samotné nepodaří...Ale aspoň tuším co by mohlo být mým "posláním"
Spění je důležité.
Ale na druhou stranu zas - i poslední, nejlenivější pomalec je v něčem první, no ne?
zajímavý článek..