Činiti i s rizikem

26. dubna 2011 v 12:45 | Mandragorka |  Nudálosti aneb co se děje v mém blízkém okolí
Proč se mi poslední dobou dějou samý nepěkný věci? Co jsem komu udělala? Zase si stěžuju, ale teď mi přijde, že k tomu mám pádné důvody. Mnoho lidí trpí a nikdo neví proč, protože ti lidé nikdy neprovedli nic zlého, co by zasloužilo trest. Já netrpím, což je dobře. Pro mě a vlastně i pro mé blízké. Stejně mi však vadí mnoho údálostí, které se mi v nedávné době přihodily. Které jsou dostatečně... Co? Hnusné, pitomé, hloupé, nešťastné, politováníhodné?... zkrátka takové, že bych je nejraději vymazala ze svého života.

Jenže smazat je bohužel nejde, stejně tak jako nelze vrátit zpátky čas abych jim předešla. Jedna z nich, co mi neustále straší v hlavě, je, že jsem ztratila na jisté akci svůj foťák. Přestože jsem si to uvědomila dostatečně brzo na to, abych ho ještě mohla najít, nejspíš mě někdo předběhl a sprostě si ho nechal. Tomu člověku pěkně děkuju, že mu to není blbý nechat si cizí majetek a pokud mě ten večer viděl, jak tam něco hledám a ptám se ostatních, tak by mu to mělo být ještě blbější. Možná tu teď nadávám na nikoho, možná se ten foťák zkrátka vypařil (jelikož na místě činu jsem se byla podívat znovu další den a nebyl tam).
Ta skutečnost mě hodně mrzí. Šlo totiž o dárek k Vánocům. Letošním. Ani jsem si ho moc neužila. Odvahu sdělit to tátovi, od něhož ten dar byl, jsem nenašla. Doufám, že mu to sdělila máma, který jsem se přiznala, ale větší pravděbodobností je, že mu to taky neřekla. Je mi to líto, což je mi houby platný. Pořád si nadávám, že jsem debil, že jsem ho měla mít neustále v ruce a dávat pozor (nebo si vzít větší kabelku, do níž by se mi vešel), pořád si v hlavě přehrávám všechno to, co by ztrátě předešlo ( a že toho je...). Kdybych tak, ještě mohla něco udělat, aby se mi vrátil...
***
Nepřipadá vám, že Velikonoce letos byly pozdě? Za týden už bude u nás na gymplu poslední zvonění a maturity. To druhý pololetí nějak rychle utíká.
Dneska mám ještě volno, jelikož se na naší škole konají přijímačky. Zítra tam vlastně taky moc nepobudu. Jen hodinu a půl jako služba, pomáhající při konání zkoušek. Rodiče na to očividně zapomněli. Mám v lednici svačinu...
Volno, volno... Ale né volnost, spíše svázanost kvůli okolnostem uvedeným výše.
***
Nevim, co po mně kdo chce. Neschopnost některých lidí se se mnou na něčem domluvit mě uvádí... ani sama nemám ponětí v co. Nebo se snad jedná o mojí neschopnost?
***
Rozhodla jsem se, že od teď opravdu budu psát na blog pravidelně jednou týdně a každých čtrnáct dní dvakrát. Naštěstí nikdo nemůže být zděšen, jelikož není jeho povinností tuto stránku číst.
***
Nesnášim, když se někdo utápí v sebelítosti a přitom to sama dělám. Měla byh se naučit nést odpovědnost za následky svých činů a nebát se konat i přes rizoko o něch důsledků...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Čerf Čerf | Web | 26. dubna 2011 v 18:08 | Reagovat

Když si někdo bez mrknutí oka přivlastní něco cizího (snad kromě starostí), rozskočil bych se vztekem, jak jsem jinak celkem klidný člověk. Snad ta špatná zkušenost někdy v budoucnu ochrání něco významnějšího, co by třeba bez ní dopadlo stejně.

2 Lauren Lauren | Web | 27. dubna 2011 v 14:57 | Reagovat

Prachsprostý chudáky, kteří si strkají cizí věci do kapes s domněnkou, že je ten předmět stejně ztracený, tudíž majiteli nepotřebný, nenávidím. Je opravdu smutné, jak se z lidí vytrácí hrdost :-?.

3 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 2. května 2011 v 21:11 | Reagovat

Já samo od sebe nevím, co chci. To je pak teprve těžké zvědět to od ostatních! :-D Neboj se konat, to je nejhorší co může být - a velikonoce, ač na Alfě v podstatě neexistují, utíkají jak splašený zajíc, vskutku!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama