Ustelu si na vavřínu, ať je všechno pěkně v kýblu

4. dubna 2011 v 4:04 | Mandragorka |  Nudálosti aneb co se děje v mém blízkém okolí
Den za dnem jsme něčemu blíže a něco jiného se nám zase vzdaluje. Ta linearita mě občas děsí. To, co je tu teď již nikdy nevrátí se zpět. Neustálý pokrok? Víra v něj byla osvícencům důvodem k optimismu. Za to romantičtí rozervanci trpěli nepochopením společnosti a neopětovanou láskou. To je mi sympatický. Možná proto mám tak ráda Oněgina. A tehdejší pánská móda? Krása... Ježiš, já blbnu. To je určitě tím, že jsem se o víkendu jen učila, mimo jiné i literaturu. Ach, tak hezky venku bylo a děvče jménem Mandragorka celý víkend u sešitů prosedělo. Za to může blížící se čtvrletí a náhlý příliv všemožných písemek. Proč si to všichni učitelé dovedou tak perfektně načasovat do pouhých čtrnácti dnů, je mi záhadou.

***
Začínám se nějak podezřele často vyskytovat na koncertech, ale vůbec mi to nevadí. Je to fajn. Ten poslední nebyl tak skvělý jako předcházející, nicméně nelituju. Už jen kvůli tý první kapele stálo za to tam jít, protože oni jsou taky dobří. A když tam jdou s váma kamarádi...
Jedinou nevýhodou těchto akcí bývá, že to něco stojí, což někomu, kdo nemá žádnou tu brigádičku (a nikdy neměl a taktéž začíná pochybovat, že na prázdniny něco najde), zasáhne do měsíčního rozpočtu. Naštěstí, se svým kapesným zvládám (až na výjimky) celkem dobře vyjít.

***
Uplynulý týden byl vážně hektický. Při svojí šikovnosti jsem si dokázala ve škole pokazit vše, co se dalo. Zkrátka jsem nějak zaspala. Nebo usla na vavřínech. Čeká mě nelehká záchranná akce. Zdaleka sice nejde o propadnutí, avšak něco se stím bude muset provést. V pololetí jsem si pěkně zavařila, když jsem měla vyznamenání, řekla bych, že se tak stalo omylem.
Zase tu řeším jen školu, ale teď jí vážně mám až nad hlavu, což asi nikoho nezajímá, ale mě to vážně štve, protože zase nemám čas na svoje jiný zájmy...
***
Sestřička šla do hospody, tak jsem jí řekla, ať si dá něco i za mě. Divila se proč, když jsem pila v pátek, tak jsem jí řekla, že jsek měla jen frisco, protože pak jsme se dozvěděli, že je do klubu hlášená na onen večer kontrola (načež se osazenstvo klubu zvedlo a odešlo ke konkurenci). Ani ne rok a nebudu to muset řešit, ono mi to může být asi jedno už teď. To bych musela mít sakra smůlu, aby mě odchytly. Vždyť jsem vždycky celkem střízlivá a na osmnáct taky (v tý tmě) vypadám.
***
No toto! To je zase slátanina. Začínám si zvykat. Doufám, že vy taky. Slátaniny hýbou světem. Vlastně podle všech hýbe všechno světem. Vše je subjektivní, vždy tedy svým způsobem záleží na nás. A nějáká jiná rada na závěr? Neusínejte na vavřínech, tak jako vždycky já.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama