Kraťoulinké zamyšlení

19. června 2011 v 21:53 | Mandragorka |  Myšlenkové pochody
Člověk se neskutečně dlouho na něco těší a když konečně nastane chvíle, kdy se dočkal, zdaleka z toho nemá takovou radost, jakou si představoval. Konačeně mám trochu volna. Můžu si v klidu číst knížečku a co se nestane, mně se číst nechce. Z toho by se jeden zbláznil.

Chaos. Tak lze asi nejlépe vystihnout poslední mé období. Nejspíš už jsem mnohokrát psala, že je to trochu hektické, ale vždy to vypadalo trochu jinak. Vše se mění. Svět se vyvíjí. Čas plyne. To jsem taktéž už mnohokrát napsala. Ale jako by se to odehrávalo v kruhech, cyklech... Je to jiné, ale jako by se něco neustále opakovalo. Přesto to, co prožívám teď, je těžko srovnatelné s čímkoli předtím. Mlžím, jsem záhadná, nekonkrétní, ale já ani konkrétní být nechci. Takhle to je jednodušší pro mě i pro vás. Při podrobnějším popisování by vzniklo spletité cosi, co byste nepochopili ani vy, ani já.
Změnilo se tolik, přesto jako by vše bylo při starém. Posun ku předu? Neúprosný. Nebo jen začínám na vše nahlížet jinak? Mění se okolí nebo mé vnímání? Třeba nějáké okolnosti tu byly pořád, jen já je neviděla... Těžko říct. Svět je subjektivní. Záleží jen na nás jaký je, i když pro to nehneme ani brvou.
Začínám se ztrácet, propadám se hluboko... Nevyznám se ve svých (po)citech natož názorech. Nedokážu si uvědomit, kde je má osobnost a co je jen role, kterou hraju. Je to paradox. Člověk je nějaký, ale na ostatní působí jinak. Jedinou možností jak přiblížit ostatním sebe sama, je začít přehnaně předvádět vlastní osobnost, čímž tu přirozenou absolutně potlačíme, ale třeba aspoň oni poznají jaký je člověk uvnitř. Je to složitá myšlenka a já ji asi nedokážu dobře popsat, aby jste ji pochopili. Třeba ji jednou popíšu lépe...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Vendy Vendy | Web | 3. července 2011 v 18:16 | Reagovat

Tak to je opravdu chaotické, jako bys chtěla chytit jednu myšlenku a napadaly tě stovky dalších. Tomu se říká myšlenkové pochody a někdy jsou velmi zdravé, protože utřídí právě onen chaos.
Taky mám někdy pocit, jako v té pohádce - jdi tam, nevím kam, přines to, nevím co...
Někdy se takovými myšlenkami zabývám a když už jich je příliš, tak si řeknu - myšlení nechám koňovi, ten má větší hlavu (tohle říkával s oblibou náš chemikář), prostě na přemýšlení se vykašlu a jdu si třeba uvařit kafe nebo zahrát hru.
Nebo číst onu rozečtenou knížku... :-?  8-)

2 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 9. července 2011 v 20:06 | Reagovat

Uchopila's jí přesně, ale jemně - protože je křehká. A to velké myšlenky bývají... Mě však prodchla a nadchla, nic se neobávej že by ke mě nedoputovala.

"Oposun," křičí starý oposum, "přece jde, kráčí, no prostě - běž!!!"

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama